Jak to tedy s těmi přáními je?

​

Představte si vesmír jako gigantický oválný prostor 

z osmdesáti procent prázdný nebo-li plný vakua a ve zbytku prostoru se sem tam pohybuje tak zvaná vesmírná hmota  sestavená   z atomů.  V tomto prostoru probíhají všechna hnutí, která známe z právě prožívaného života i která neznáme. Ty jsou ukrytá před pamětí našeho těla hluboko v našem podvědomí a zobrazují se nám v určitých symbolech vyvěrajících ze životů minulých.

​

Do tohoto prostoru vysíláme energii svým myšlením, mluvením či konáním spolu s emocemi v podobě menších částic než jsou atomy a ty se nazývají subatomy. Když byste chtěli zjistit, jakou kvalitu má tato energie, tak si na papír napište všechny povahové vlastnosti, které máte, které si přiznáte. Například do seznamu napište i to, že máte rádi luxus, že nesnášíte staré obnošené věci nebo třeba, že  je vaší úchylkou krásné tělo partnera. I že se bojíte stárnout. Prostě vše, co tvoří váš způsob života, který s přáním či potřebou a k tomu patřícími emocemi letí do obrovského vesmíru, aby tam vykonal práci na vašem vnitřním světě, na vaší psychice. 

 

Každá námi vyslaná myšlenka se nezastaví v atmosféře, ale přesně určenou cestou dojde ke svému cíli. Důležité je vědět, že cíl je pro všechny stejný, tím je duchovní výše, moudrost, nadhled, vnitřní klid. Člověk s hodně starou duší má v očích zvláštní a fascinující klid a své jednání nikdy nezačíná slůvkem JÁ. V každém případě se takový člověk svou sociální inteligencí výrazně liší od svých vrstevníků. A co je podstatné, nemusí být nijak výrazně vzdělaný.
 

  

Proto se CESTA životem každého z nás liší. Když děláme chyby, najednou se nám v ničem nedaří. Je to jako když jedeme do stále stoupajícího kopce na kole, které má jednoduchou převodovku. Nakonec zjišťujeme, že to neušlapeme ani neudýcháme. 

A čím víc po něčem toužíme a čím víc za tím jdeme navzdory všem a všemu, tím spíš se nedaří. Zjistíme, že veškerá síla jde někam do okolního prostoru. Co tím získáváme, je velmi cenná zkušenost a pokud to tak přijmeme, cíl se začne přibližovat, protože přestaneme dělat chyby. Pokud to tak nepřijmeme a ke svému snažení přimícháváme strach a vztek, že se to zase nepodaří, cíl se vzdaluje.

 

Například si můžete představit řeku, po jejíž stranách poklidně plují malé lodičky. Vy jedete středem řeky velkou lodí vysokou rychlostí a vztek, strach a touha dojet co nejdříve do cíle vás činí slepými. Co se stane s těmi malými lodičkami? Obrovská vlna, kterou svou rychlostí velké lodě zvednete, lodičky nebezpečně rozkymácí a někteří slabší to vyklopí. Všechny kolem jsou rozzlobení a vy se díváte jenom dopředu. Okolí nevnímáte.  

​

V nepřipravenou chvíli potkáte člověka z jedné převrácené lodičky a ten na vás začne být velmi nepříjemný. Vlna emocí z jeho strany zvedne druhou vlnu emocí ve vás. Vše utíká nahoru do vesmíru. Stáří duše a tím daná úroveň jednání tento plamen emocí rozdmychá či zklidní. 

 

Jak poznáme stáří své duše? Naše intuice napoví, ale nejlépe stáří duše rozpoznáme podle charakteru chování v jednotlivých situacích. Životní moudrost vyvěrající z nitra člověka nejde ruku v ruce se stářím určeným datem narození podle rodného listu. Není dána výchovou ani vzděláním, je dána množstvím minulých životů. 

​

Další příklad, plánujete svůj vysněný domečku, ale pokud jste plná/ý nenávisti ke svému šéfovi, který po vás chce víc, než unesete, vysíláte do vesmíru balík, ve kterém je vaše povaha plus sen o domečku společně s pěkným nepořádkem.  Pokud vás  k tomu domečku dovedl partner či kamarádka, přibalte povahovou stránku, která vedla vypravěče a emoce, které společně při povídání vznikaly. A pokud je někde uvnitř v podvědomí ukrytá ještě silnější touha ukázat matce, že přeci jenom máte na víc, než byla její slova: ty stejně ničeho v životě nedosáhneš, přibalte strach, že se přání nesplní.  Pro jednoduchost si ke každé kvalitě napište plusy a mínusy a podívejte se na to jako na celek. Když sečtete klady a odečtete zápory, za znaménkem rovná se vám něco zbyde? A to tam nemáte emoce, které se těžko určují. Museli byste dokázat objektivně vyjádřit každou povahovou stránku s emocemi podle určité stupnice od jedné do deseti, možná do dvaceti. Obrovská radost či příšerný vztek, neuvěřitelná úzkost ze starosti o někoho či vztek snoubící se se závistí a strachem ...... jenom člověk zacházející s vizemi dokáže určit kvalitu a sílu každé vaší emoce a potažmo myšlenky.  

​

Nebo další například:  jsem egoistický obchodník, který si přeje získat firmu, se kterou začínám spolupracovat, na svou stranu. Co vysílám? Do myšlenky jde celá má materialistická povaha  plus emoce spojené s přemírou sebevědomí. U egoisty se dá předpokládat, že dává příkazy, on se nepodřizuje a proto: vezmeš, uděláš, přijmeš, já vydělám atd.  Taková povaha nemá dostatečné množství pokory, proto začne narážet na odpor a bude přitahovat protipól v podobě zrcadla. S podivem bude převážně jednat s lidmi, kteří stejný egoismus budou mít ve své povahové stránce také a jeho to bude iritivat. Proč asi??? Protože co vyzařuji, to přitahuji. Nikdy nebudu spokojená.

Pokud to takový člověk včas pochopí a začne se chovat moudře, podle zásluh bude odměněn. Pokud to nepochopí a bude se dále chovat nabubřele, jím vyslaná energie do vesmíru se posílí a vše zase dostane zpátky. Čas návratů každého jedince je různá a je to podle karmickými úkolu, se kterým šel na svět. 

​

Návraty jsou přesně načasované do určitého časového období našeho života. A jak jsou řízeny?

​

Zítra budu pokračovat.

​

Blanka